Šternberk, kostel Zvěstování Panny Marie

Stavbu kostela Zvěstování Panny Marie ve Šternberku inicioval roku 1775 šternberský rodák a probošt augustiniánské kanonie ve Šternberku - Aurelius Jan Augustin, a to podle návrhu brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Kostel byl stavebně dokončen posledním proboštem kanonie Ondřejem Tempesem, který jej benedikoval dne 16. listopadu roku 1783, pouhý rok před zrušením kláštera. Z hlediska umělecké výzdoby, provedené ještě před zrušením kanonie si zaslouží pozornost především rokoková výmalba interiéru, která je největším a zároveň posledním freskovým dílem prostějovského malíře Františka Antonína Sebastiniho. Zajímavou prostorou farního kostela je boční kaple Panny Marie Pomocnice postavená zároveň s novým kostelem. Kaple určená jako místo posledního odpočinku zakladatelů kanonie Alberta II. a Petra ze Šternberka byla také v souvislosti s interpretací tamní Sebastiniho nástropní freskové výzdoby místem silného kultu Panny Marie Pomocnice – ochránkyně obyvatel města před válkou a morem. Hlavní oltářní obraz kaple je barokní kopií obrazu pasovské Madony s dítětem od Lucase Cranacha st., pochází ze staršího konventního kostela a je dílem malíře Jana Kryštofa Handkeho.

Vzdálenost od objektu