Plasy, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Chrám Nanebevzetí Panny Marie tvořil hlavní duchovní centrum rozlehlého cisterciáckého kláštera v Plasích. V době rozkvětu kláštera se však jednalo jen o jednu z řady svatyní, které se v areálu či jeho blízkosti nacházely. Kromě několika kaplí umístěných v objektech konventu a prelatury, stál druhý, dnes zcela zaniklý, mariánský kostel u hlavní klášterní brány. K příležitostné liturgii sloužila také kaple sv. Máří Magdaleny situovaná v horním patře dvoupodlažní tzv. Královské kaple, dochované jako součást objektu klášterních sýpek. Nezbytnou funkci farního chrámu pro obyvatele Plas a okolí plnil kostel zasvěcený sv. Václavu za klášterními hradbami, dnes smuteční síň a hrobka rodu Metternichů. Hlavní klášterní chrám Nanebevzetí Panny Marie byl vysvěcen v r. 1204. Přestože byl později barokně přestavěn, je z doby počátků kláštera dochována podstatná část stavby, včetně před nedávnem objeveného unikátního románského portálu v západním průčelí. Rozkvět plaského kláštera, náležejícího mezi nejvýznamnější duchovní a vzdělanostní centra českého království, nadlouho přerušily husitské války. Klášter byl pobořen a v troskách zůstal až do 17. století. Opraven mohl být až po změně poměrů v důsledku bělohorské bitvy. Také současná stavební podoba klášterního chrámu proto pochází z let 1661-1666. Na počátku 18. století byla podle projektu Jana Blažeje Santiniho vytvořena zcela nová koncepce hlavních staveb klášterního areálu, podle níž měl stávající kostel být nahrazen kostelem novým, o mnoho větším, situovaným před budovu nového konventu. Když se však již schylovalo k jeho postavení (a současnému zbourání kostela stávajícího), byl v r. 1785 plaský klášter v rámci reforem císaře Josefa II. zrušen. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl následně ustaven pro Plasy a přifařené osady chrámem farním. Interiéru dominuje hlavní oltář s mohutnými sochami zakladatelů cisterciáckého řádu sv. Bernarda a sv. Roberta. Oltářní obraz s výjevem Nanebevzetí Panny Marie namaloval v r. 1671 významný barokní malíř Karel Škréta. Na bočním oltáři vlevo zaujme rokoková skleněná rakem s kostrou v bohatě zdobeném oděvu. Jedná se relikviář s ostatky sv. Antonína. Nad relikviářem se nachází obraz sv. Bernarda, jehož autorem je neméně slavný barokní malíř Petr Brandl. Za pozornost stojí také dvě řady bohatě zdobených chórových lavic a tři vyřezávané zpovědnice, obojí z konce 17. století. Na kostelním kůru jsou umístěny před nedávnem zrestaurované varhany – nádherná práce slavného loketského varhanáře Abrahama Starka z r. 1688, která je právem řazena mezi největší a nejkrásnější varhany v České republice. Autor fotografií: František Gert Svoboda

Vzdálenost od objektu